Mermay 2022

Zkusila jsem naaranžovat nějaké podmořské diorama, dva dolní obrázky jsou od dcery. :)

 

otec Reginald

Vzhledem k tomu, že plánuju udělat panenkám svatbu, potřebovala jsem oddávajícího. A vůbec někoho, kdo bude pečovat o duchovní růst obyvatel mého Poppenburgu. :-) Takže tady je otec Reginald, čtenář Akvinského a Chestertona, kterého potěší dobrý tabák a poctivá zpověď. 

Na výletě v Úvalech

My i panenky jsme zdárně repatriováni, pomalu vybalujeme a byla příležitost vzít panenky ven.

Tyto fotky "nastylovala" dcera:

 

Nia Pažitková - alias BMR1959 s tváří Pazette

Nia se nedávno přestěhovala do země Panenkov, ještě o ní tedy mnoho nevíme, ale už má spoustu oblečků, protože jí hrozně seknou barvy.

(Tohle je můj první pokus o raglán. Je třeba ho aspoň rituálně spálit :D)

Johanka sní o výletech

Konečně máme jméno pro etnoložku. Dcera jí vymyslela jméno Jo podle Josephine z malých žen. Mně se víc líbí Johanka, ale té se také může říkat Jo. :-) 

No a Radůza... to byl pro mě způsob, jak si oblíbit tu černovlasou panenku. Původně jsem uvažovala, že ji prodám, ale pak mi došlo, že při troše fantazie připomíná mou oblíbenou zpěvačku Radůzu, obzvlášť když ji nalíčím. 

A takhle to dopadlo, když jsem se pokoušela na mobilu udělat fotomontáže a k panenkám vložit jako pozadí fotky z našich výletů. 

"Psaní odborných článků je nuda, radši bych získávala data v terénu."

Háčkovaný batoh

Radůza má na sobě háčkovanou soupravu, který jsem zamýšlela, jak pohodlný obleček na výlety do přírody. Už se totiž nemůžu dočkat, až se oteplí,  novorzený synek povyroste a my budeme moct do přírody.

Radůza nalíčená:

Inspirace zde: 

Anežka

Docela dlouho mi trvalo, než jsem si tuhle panenku oblíbila. Je to původně basketbalistka, přivezl mi ji manžel z NY, a já nějak nevěděla, jakou "identitu" jí přisoudit.

Ale připomíná mi Anežku z románu Cesta na západ od otce Smolena.

"Měla tváře neslovansky tmavé jako nějaká etiopská princezna, jako nějaká královna ze Sáby. Šalomouny s čerstvým doktorátem přiváděla na seminářích svou nenechavostí k šílenství. Strašně ráda se ptala a ještě strašněji ráda se přela. ... S toutéž vervou se tehdy vrhala nejen po pravdě, ale vůbec po životě - chtěla ho vyzpívat, vytanřit, i na housle ho hrála a nebylo v ní vůbec nic severského..." 

"Poprvé jsem ji potkal v prváku v kostele. Po druhé o týden později na chodbě Filozofické fakulty. V podpaží držela učebnici perštiny a opřená o parapet pojídala mrkev. Nezdálo se, že by ji zajímal okolní svět, na nějž musela ve své přílišné kráse působit jako nedobytná pevnost. Pamatuju na ty dlouhé tmavohnědé vlasy, na ty dlouhé tmavomodré šaty, v nichž tam tak nepřístupně stála jako pomník orientální princezny - nebo jako reklama na zdravou výživu."

Má zajímavý obličej, ale asi bych jinou panenku s touhle tváří nechtěla, protože ... takhle prostě může vypadat jen jedna. :-)